16. července 2014

Dnešní den jsme zahájili snídaní, která se zrodila z te něžnější dvojice rukou. Ihned poté jsme se autobusem vydali na konečnou stanici linky RER A (Saint-German-en-Laye), odkud jsme chtěli dojet do centra Paříže. Vystoupili jsme v těsné blízkosti slavného kabaretu Moulin Rouge a od jedenácti hodin jsme započali spolu s dalšími sedmi americkými turisty prohlídku čtvrti Montmartre s mladou rodilou Pařížankou. Na její "řečovou rychlost" jsem si prvních pár minut zvykala, ale na zbytek procházky jsem již dokázala skloubit porozumění její angličtině a kochání se krásami tohoto města. Díky průvodkyni Margaretě jsme prošli zákoutí nezatížená davy turistů, na která bychom sami možná nenarazili. Naše zhruba dvouhodinová prohlídka skončila na vrcholu Montmartru, u její nejvýraznější památky - tj. baziliky Nejsvětějšího srdce Páně (Sacré-Coeur), jejíž interiér jsme si již prošli samostatně.

Po studeném obědě v místním parčíku jsme se spustili do města hnáni vyhlídkou výstupu na Eiffelovu věž. Cestou jsme prošli nejen kolem monumentálního kostala Svaté Trojice, velké pařížské opery a Place Vendome, ale Tuilerijskými zahradámi, v nichž nás překvapil rozlehlý zábavní park plný nejrůznějších pouťových atrakcí.

Překonali jsme Seinu po Pontu de la Condorde, došli až k Invalidovně a od ní již zamířili přímo k monumentu Gustava Eiffela, z jejíhož druhého patra máme velké množství fotek. Naneštěstí jsme se výše než do druhého podlaží nedostali ze záhadných důvodů (snad technického rázu). Tento "mráček" jsme doslova rozchodili při cestě "domů", neboť prázdninové výluky a zmatky v dopravě zjevně nejsou výsadním aspektem naší vlasti a proto je nakonec nejjistější léty prověřený pěškobus.