15.července 2014
V úterý ráno bylo hlavní město Francie bohatší o dva dočasné cestovatele z Plzně. Poté co nám elektornický terminál vydal dvě jízdenky pro cestování všemi pařížskými dopravními prostředky jsme se rozjeli směrem k Appart City Louveciennes - našemu dočasnému desetidennímu domovu. Zde jsme odložili zavazadla a obtěžkáni již pouze malým batůžkem vydali jsme se zpět do centra města.
Vystoupili jsme na náměstí nesoucí jméno generála Charlese-de-Gaulla a ihned jsme se ocitli před zapeklitou otázkou. Jak se dostat k nejvýraznějšímu monumentu tohoto místa - k Vítěznému oblouku? Ale stačila nám hodinka pouhá (a nějaký ten kilometr v nohou jak jsme lítali z podchodů na povrch a zpět), abychom se ocitli přímo pod ním. Včerejšímu státnímu svátku snad lze přičítat skutečnost, že ještě před polednem byla vyhlídková terasa Vítězného oblouku uzavřená. Nehodlali jsme čekat v několik desítek metrů dlouhé frontě a proto jsme se spustili bulvárem Champs-Elysées směrem k Place de la Concorde. Cestou jsme minuli také přísně střeženž Elysejský palác, kde hlídkující ostraha nepřipustí, aby lidé procházeli kolem brány tohoto prezidentského sídla a nutí každého přejít na protější chodník.
Na zmíněném Place de la Concorde jsme byli svědky dalších pozůstatků včerejšího svátku - likvidace zábran, sedadel a železných konstrukcí. Dnešní nezávaznou procházku pařížským centrem jsme zakončili u Velkého a Malého paláce, které vznikly před více než sto lety u příležitosti světové výstavy roku 1900. V Malém paláci jsme si prošli palác i stálou expozici, zatímco druhý z paláců jsme obdivovali pouze zvenčí.
Jendovi se, na zpáteční cestě k Place Charles-de-Gaulle, zhroutily veškeré iluze o Eiffelově věži, kterou až dosud pokládal za jeden z nejimpozantnějích pařížských monumentů. Realita jej tvrdě zasáhla a tak jsem zvědavá, zda mu tento názor vytrvá nebo jej změní, až se k ní dostaneme trochu blíže či dokonce vystoupáme na její vrchol.
Pozdní odpoledne jsme vyplnili již pouze frenetickým hledáním supermarketu, v němž bychom sehnali potraviny na zítřejší den. Po zabydlení v našem apartmánu jsme dohnali spánkový deficit z nočního přejezdu, nahráli následující fotografie a se zvědavostí co přinese zítřek jsme pokračovali v odpočinku.